Náušnice

Náušnice jsou nezapomenutelným a nepřehlédnutelným doplňkem, který nenápadným způsobem doplní a zkrášlí každou tvář, ke které přiléhají. Každé se hodí k jiné příležitosti a tváři vždy dodají o něco málo odlišný výraz, pokaždé však zapůsobí, zdůrazní půvab ženy a doladí celkový vzhled. Náušnice jsou osobitým výrazem našeho stylu a životního pohledu. Některé ženy nosí po dlouhou dobu jen jedny, samozřejmě ty nejkrásnější náušnice, jiné je naopak střídají podle příležitosti, nálady či oblečení. Náušnice patří k druhům šperků, které svým nositelkám zkrátka nabízejí neomezenou kreativitu a flexibilitu, díky níž může každá bez rozpaků a omezení světu ukázat vlastní styl a originalitu. Ačkoli bývá odvětví náušnic povětšinou doménou spíše dam, móda náušnic pronikla také do mužského světa. Výběr té statnější poloviny lidstva je však značně omezen, to na ženy naopak v obchodech čeká pestrá záplava šperků, pro které je společné pouze dané označení náušnice. Všechny tyto skvosty se liší jak materiálem, z něhož jsou vyrobeny, tak tvarem, zpracováním i barvou.

Historie

Propichování uší je jednou z nejstarších známých úprav lidského těla, nejstarší zmínky o náušnicích sahají až do období 3. tisíciletí před naším letopočtem, kdy údajně v mezopotámském Sumeru nosila jeho královna Šubad v uších ozdobné kroužky. Stejně jako většina ozdob a šperků, i náušnice byly známkou postavení a osobního statusu, často vyjadřovali sounáležitost s určitým kmenovým zřízením či náboženským uskupením. V dávných dobách bývalo běžné, že se náušnicemi zdobili také muži. Dokladem toho jsou nástěnné fresky dochované na zdech paláce v Persepoli, bývalém správním centru starodávné Persie, na nichž jsou s náušnicemi vyobrazeni perští vojáci.

V dobách středověkých obliba náušnic ustoupila jiným zdobným prvkům. Pozornost si opět získali až v 17. století. Největší rozmach pak přišel na dvoře krále Slunce, Ludvíka XIV., který si liboval v okázalých a honosných ozdobách. V 19. a na počátku 20. století se dámské šperkovnice plnily různými druhy náušnic, rozšiřovalo se spektrum používaných materiálů a kreativita klenotníků přispěla k vytváření nových, neotřelých a často dosti složitých tvarů. V průběhu 20. století se náušnice staly opět módním doplňkem i pro mužskou část populace, u nichž se staly výrazem jejich životního stylu.

Druhy náušnic

Náušnice se vyrábějí nejen ze šperkařských kovů, jakými jsou zlato (bílé i žluté), stříbro nebo chirurgická ocel, nejdeme je také v provedení z plastu, dalších kovů ve spojení s drahými kameny, korálky či jinými přírodními materiály. Fantazii se meze nekladou. Náušnice z kovů mohou být bez jakéhokoli zdobení nebo zkrášlené rytím či osazením různými kameny nebo aplikacemi. Při výběru je také důležité zvážit možné alergické reakce a podle toho teprve zvolit vhodný materiál náušnic.

Tvarově jsou náušnice ještě rozmanitější, než co se materiálů týče. Náušnice můžeme nalézt v nejrůznějších velikostech, od malých kroužků či pecek po větší kruhy a složitější visací náušnice. Velikost náušnice je omezena pouze „nosností“ ušního lalůčku, který by se pod náporem příliš těžké náušnice mohl protrhnout. Stává se také, že se ušní dírka a potažmo celý ušní lalůček tíhou větších náušnic natahuje.

Náušnice můžeme rozdělovat podle velikostí a tvarů, nebo podle druhu mechanismu, kterým je přichycujeme k uchu.

Druhy podle tvaru:

Pecky – Drobné náušnice v mnoha různých provedeních vypadají, díky zepředu neviditelnému uchycení, jako by na uchu držely samy od sebe. Krátký drátek upevněný zezadu na ozdobné části náušnice se protáhne ušní dírkou a na konci se připevní puzetou či malým šroubkem, aby se zamezilo vypadnutí a případné ztrátě drahocenných náušnic.

Kruhové náušnice – Jak samo označení napovídá, tento druh náušnic má kruhový nebo půlkruhový tvar, mohou být samostatné či dále zdobené. Většinou jsou vyrobeny z kovových materiálů. Zapínání je řešeno využitím malého drátku na jedné straně náušnice, který se protáhne uchem a zajistí do druhého, dutého konce náušnice. Půlkruhové náušnice bývají připevněny pomocí stejného zapínacího mechanismu, jako mají náušnice peckové.

Visací náušnice – Designové provedení visacích náušnic umožňuje ženám výběr z opravdu obrovského množství všemožných tvarů a kreací. Tento druh náušnic může mít rozličná zapínání – puzetové či pomocí různých druhů háčků.

Typy zapínání:

Dámský patent: Toto zapínání je pravděpodobně nejčastěji používané a mezi nositelkami náušnic asi nejznámější. Dámy s dlouhými vlasy a hektickým životem mohou ocenit, že se tento zaklapávací mechanismus dá opatřit bezpečnostním mechanismem proti nechtěnému rozepnutí.

Ruský patent: Tento druh zavírání je upravenou verzí dámského patentu. Je vhodný především pro kratší a menší druhy náušnic. Daný patent je příhodný pro druhy náušnic, u nichž je nežádoucí, aby byl patrný úchytový háček.

Puzeta, disková puzeta, šroubek: Také tento typ patří mezi velice často používané a hojně rozšířené typy zapínání. Jsou jimi opatřeny jak malé peckové náušničky, tak i velké visací náušnice. Mechanika uvedeného zapínání je založena na drobném drátku, který se protáhne uchem a na konci zajistí puzetou nebo šroubkem proti vypadnutí. Manipulace s puzetkami je při nasazování snazší než použití šroubků.

Africký háček: Pod označením africký háček se skrývá jednoduchý kovový drátek na konci náušnice, který je upraven do podoby háčku. Tento typ bývá často zrádný, protože při neopatrném pohybu je velice snadné náušnice ztratit. To se může stát, zachytí-li se Vám náušnice o vlasy či oblečení nebo jen když se prudčeji pohnete. Existuje však účinný pomocník v podobě gumového či kovového svěráčku, který pomáhá udržet náušnici na správném místě. Tyto svěráčky se nasadí na konec drátku až k uchu podobně jako puzetky.

Klenotnická klipsa: U nás málo známý typ zapínání v sobě spojuje vlastnosti klasické klipsy a háčku. Chcete-li si pořídit náušnice s tímto druhem zapínání, je ale, narozdíl od klasické klipsy, nutné, abyste měla uši propíchnuté. Toto zapínání je snadné pro manipulaci a samotné upínání ve velmi pohodlné. Malá klipsa na konci náušnice se vzadu za uchem spojí s drátkem, který se prosune skrze ušní dírku, nehrozí tak vyklouznutí a ztráta náušnice.

Klasická klipsa: Klipsový druh zapínání se u současných náušnic již příliš nevídá. Tento typ je vhodný především pro ženy, které nemají v uších propíchnuty ušní dírky. Mechanismus je založen na sepnutí ucha pomocí zaklapávacího ústrojí na zadní straně náušnice. Náušnice s klasickou klipsou bývaly velice oblíbené v první polovině 20. století, na konci šedesátých let je však odsunuly na pozadí stále oblíbenější náušnice se zapínáním pro propíchnuté uši.

Anglický šroubek: Podobným typem, jaký představuje klipsové zapínání, je také druh s označením anglický šroubek. Opět je vhodný pro dámy bez propíchnutých uší. K ušnímu lalůčku se připínají pomocí jakéhosi malého svěráčku.

Pro dámy, jež nepodstoupily proceduru propíchnutí uší, se nabízí i další alternativní typy náušnic:

Magnetické náušnice: Jak sám název napovídá, tento druh náušnic drží na uchu s využitím magnetické síly, která drží při sobě dva magnetky – každý z jedné strany lalůčku, jež tvoří zapínací mechanismus.

Nalepovací náušnice: Novinkou mezi náušnicemi jsou náušnice nalepovací. Na ucho se jednoduše přilepí, a tak připomínají klasické peckové náušnice. Tento mechanismus však nemusí být stoprocentní a náušnice se mohou po čase odlepovat a ztrácet.

A jak poznat ten správný druh náušnic, které Vám nejlépe sednou?

Samozřejmě nejlepším rádcem je v tomto ohlednu náš vlastní vkus a příležitost, k jaké hodláme náušnice nosit. Pokud však kupujeme náušnice třeba jako dárek, mohou nám posloužit následující rady podle typu, ke kterému budoucí nositelka patří.

Jarní typ

Ženy jarního typu mají světlou pleť se základním tónem ve žlutavých až zlatavých odstínech broskvové, některým dámám zdobí pokožku drobné pihy. Také vlasy mívají ve světlých barvách, od světle plavé, přes zlatavou blond až po medové odstíny plavé a světle hnědé. Aby se pleť rozjasnila do krásného zlatavého a teplého odstínu doporučují se jarním typům světlé a jemné barvy.

Pro tento typ žen se hodí spíše jemné a drobné šperky než nějaké velké a robustní, které by působily těžkopádným dojmem. Jistotou je sázka na romantiku. Jarnímu typu skvěle sednou náušnice osázené drahými kameny. Barevná škála zde může být neomezená: žluté topasy či sytější jantary, modré safíry a tyrkysy, jemně růžový růženín, fialově zbarvený ametyst či průzračný křišťál. Hodláte-li sáhnout po perlách, pak ty pravé odstíny jsou od krémových až po žluté barvy. Ženám jarního typu také nesmírně sluší přírodní šperky vyrobené například ze slonové kosti, rohoviny nebo korálů.

Letní typ

Letní typ žen se vyznačuje světlou pletí s růžovo-béžovým nádechem, na sluníčku získává lehce oříškové opálení. Kadeře těchto žen bývají popelavě plavé, které až s věkem postupně tmavnou, nebo naopak středně až tmavě hnědé. Oči mívají modré nebo zelené, případně s šedivými odstíny obou těchto barev. Žena letního typu by se měla zahalit do chladných, pudrových barev s jemným nádechem do modré.

Letnímu typu žen skvěle pasují šperky s historickým nádechem, padne-li Vaše volba na náušnice starožitné, pak vězte, že jste vybrali správně. Tyto šperky totiž nejsou natolik výrazné, což je vhodné právě pro letní typy, kterým příliš nápadné prvky nesvědčí. Co se náušnic s kameny týče, hodí se studené a jemné odstíny barev. Letní krásu podtrhnou červené odstíny rubínů a granátů, oku lahodí i modrý akvamarín či zelenkavé a modravé barvy achátů. Výborně sedí i šperky s opály. U perel se soustřeďte na narůžovělé druhy. Vhodnou ozdobou jsou také překrásné diamanty.

Podzimní typ

Barvy podzimu jsou charakteristické i pro tento typ žen. Jejich pleť mívá teplý tón se světlými, zlatavými až bronzovými odstíny. I podzimní typy mívají pokožku mnohdy posetou drobnými pihami. Častokrát se jedná o ženy s rezavými vlasy anebo alespoň s vlasy s odlesky zrzavé. Do této kategorie však spadají i ženy s kaštanovými, zlatohnědými i tmavohnědými kadeřemi. Nejlépe podzimním typům prospívají všechny zemité a zlatavé barvy. Sluší jim teplé barvy jako smetanová, meruňková, teple žlutá, oranžově červená anebo lahvově zelená.

Tomuto typu žen překrásně padnou všechny šperky v barvách a odstínech, které neodmyslitelně patří k podzimu a přírodě jako celku. Přírodní šperky jsou proto znamenitou volbou. Ať už se jedná o náušnice vyrobené ze dřeva, barevných korálů, slonoviny či rohoviny, nebo jde o šperky z kovu doplněné drahými kameny, všemožné variace uvedených materiálů jsou pro podzimní dámy tím pravým skvostem. Mezi kameny vybírejte odrůdy jakou jsou jaspisy, topasy nebo sluneční jantar. Také perly jsou vhodné ve žlutých odstínech. K podzimnímu typu nejsou špatné ani roztomilé kousky bižuterie.

Zimní typ

Typická žena zimního typu se pyšní sněhově bílou pletí, krvavě rudými rty a havranově černými vlasy. Pokožka mívá namodralý podtón a pohybuje se v odstínech od opravdu světle bílé až po jemně olivovou. Těmto ženám skutečně sluší kontrasty, mohou si bez problémů dovolit kombinaci černé a bílé, modré a staro-růžové a podobných dvojic barev. Vždy by se však měla uchýlit k chladným a jasným tónům.

Pro zimní typ žen jsou ideálním doplňkem šperky výrazné a zářivé. Perfektním zdobným prvkem náušnic jsou drahokamy, a to jak diamanty a brilianty, tak i křišťál nebo zirkony. Drobné šperky by na těchto ženách příliš nevynikly, ale velké a lesklé šperky dodávají zimním dámám eleganci a nádech vznešenosti. Z barevných kamenů volte tmavší barvy zelených smaragdů, tmavě rudých rubínů, modrého tanzanitu nebo temně černého onyxu.

Péče o ušní dírky

O čerstvě nastřelenou či propíchnutou ušní dírku je potřeba pečlivě se starat, aby se podrážděné a poraněné místo nezaneslo infekcí. Především v prvních chvílích není dobré ušní lalůček nějak dráždit a dotýkat se ho, naopak je vhodné místo propíchnutí občas přetřít desinfekčním roztokem.

Dlouho se spekulovalo o vhodnosti propichování uší všeobecně, především však u malých dětí. Napíchnutím ucha se podle názorů alternativní medicíny mohou narušit cesty, jež spojují akupunkturní body, kterých je právě v ušním lalůčku hojné množství. Napíchnutí těchto citlivých bodů by mohlo mít za následek nepříjemné zdravotní komplikace. Náušnice se ale nemusí umisťovat pouze do ušního lalůčku, je možné propíchnout i další části ucha, především chrupavku po celém obvodu ucha. Propíchnutí chrupavky je však mnohem komplikovanější a vyžaduje si delší dobu na zahojení. Správnou procedurou provedenou rukama odborníka po poradě se specialistou na akupunkturu se však lze těmto bodům vyhnout, a tak by neměl nastat žádný problém.

Nedoporučuje se proto propíchávat si uši doma vlastními silami či za pomoci někoho dalšího, ale mnohem lepší je obrátit se na odborníky, ať již lékaře (obvodního lékaře, specialistu ORL nebo chirurga) či kosmetičky nebo přímo v klenotnictví, kde Vám ucho propíchnou bez rizika. Mnoho rodičů také nechává rozhodnutí o propíchnutí oušek dcery až na pozdější roky nebo až na dobu, kdy si o této proceduře rozhodne sama mladá dáma. Je však dobře známo, že tělíčko malých dětí se regeneruje mnohem rychleji a naši potomci snášejí bolest mnohem lépe než dospělí a na chvilku trápení rychle zapomenou a neponesou si žádný traumatizující zážitek. Tak či tak, je stejně velice pravděpodobné, že by se většina mladých dívek rozhodla pro propíchnutí uší, tak je spíše vhodné ušetřit je tohoto zážitku v době dospívání. Nejvhodnějším obdobím na propíchnutí dětských oušek je mezi 3. a 6. měsícem života, tedy v momentě, kdy už dítě podstoupilo důležitá očkování.

Vytvoření ušní dírky lze provést dvěma způsoby. Klasické propíchnutí provádí lékař jehlou po dezinfekci a případně za použití lokální anestézie. Spolu s vytažením jehly provlékne náušnici, a proto je vhodné dobře zvolit zapínání náušnice. Je možné, v případě výběru náušnic, které mají patent, jež by mohl způsobovat při nasazování mírné komplikace, zvolit na krátkou dobu náušnici s právě vhodným zapínáním a zvolenou náušnici nasadit až po uzdravení dírky. V případě klasické metody je ucho značně podrážděno, a je proto nutné drobné ranky až do úplného zhojení čistit a dezinfikovat.

Druhou metodou, která je oproti klasické proceduře mnohem rychlejší a méně bolestivá, je propíchnutí nástřelem. Při nástřelu nedochází k tak velkému podráždění ucha, a to proto neprochází tak složitým obdobím hojení. Náušnice je do ucha vpravena nastřelovací pistolí, díky čemuž „prostřelené“ ucho nekrvácí. K nástřelu se používají speciální náušnice. Ty Vámi vybrané můžete nasadit po uplynutí 14 dní. Tato procedura se také může provádět přímo v klenotnictvích s přímo zvolenými drobnými náušnicemi.

Pokud jste žádné náušnice po dlouhou dobu nenosili, může se také stát, že se Vám postupem času dírky zmenší a mohou i zarůst úplně. Chcete-li zarůstání zabránit a dírky si v uchu uchovat, stačí, když si do nich občas náušnice opět nasadíte a chviličku je budete nosit. Na druhou stranu neustálé nošení náušnic našim uším také mnoho dobrého nepřivodí. I v tak malém otvoru se mohou nahromadit drobné částečky špíny z okolí či odumírající šupinky kůže a ušní dírka by se mohla zanítit. Je proto vhodné náušnice alespoň na noc vyndávat a věnovat uším stejnou pozornost, jakou věnujete ostatním částem těla. Také samotné náušnice zaslouží řádnou péči a vyčištění.

Kromě drobných infekcí ohrožují ušní dírky také alergické reakce, především na nikl obsažený v kovových částech, a možná rizika natržení či poranění způsobená neopatrným zacházením a pohyby. Nebezpečí natržení lalůčku můžeme snížit tím, že nebudeme nosit dlouhé visací náušnice při aktivitách, při nichž bychom se náušnicí mohli o něco zachytit, např. při sportu, spánku a podobně. Co se propíchnutí ušní chrupavky týká, jak již bylo zmíněno výše, vyžaduje si delší dobu na zhojení. Horší stavy se projeví také, je-li chrupavka zasažena nějakou infekcí, a v takových případech je nutné lékařské ošetření, případně i lehký chirurgický zákrok, při němž se postižené místo důkladně vyčistí a dezinfikuje. Infekce se může dostavit v případě, že vyndáme náušnice příliš brzy po propíchnutí (doporučená doba vyjmutí náušnice bez rizika infekce jsou tři týdny), také nevěnujeme-li dostatečnou a pravidelnou péči čištění náušnice alespoň jednou denně. U všech typů propíchnutí ušních boltců (klasické propíchnutí i nástřel) samozřejmě existují rizika nákazy nebezpečnými přenosnými chorobami jako jsou žloutenky různého typu a v nejhorších případech i přenos viru HIV (ačkoli nebyl dosud žádný takový případ zaznamenán). Je proto velmi důležité dbát na nejpřísnější hygienické podmínky a svěřit své uši jen skutečným profesionálům, u nichž je riziko nakažení minimální.